Vliv úprav toku a migrace ryb na biotop řeky.
text: Jan Doné foto: autor
Vsetínská Bečva je typickou podhorskou řekou bez meandrů, s upravenými břehy pomocí lomového kamene, v některých místech i kamenů spojených betonem. K snížení podélného spádu a k nadržení vody pro náhony, dřívě hlavně malých hydroelektráren, byly na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století v řečišti vybudovány příčné objekty tj. splávky, skluzy, splavy a jezy. Tyto vodní stavby více či méně ovlivňují i migraci ryb.
Do povodně v roce 1997 byl sápád Vsetínské Bečvy snižován výstavbou dřevěných hontových splávků, které esteticky dotvářely vzhled řeky a krajiny, byly navíc i účelné a měly poměrně vysokou životnost. Nad těmito splávky vznikaly středně hluboké vodní pláně, pod nimi pak tůně s ukryty pro ryby pod kládami splávků. Pro život ryb, hlavně pstruhů obecných a lipanů podhorních byly ideální. Splávky vytvářely kaskády s optimálními odstupy a proto bylo v řece dostatek vody, která zůstávala v krajině a řeka byla rybnatá. Tyto splávky absolutně nebránily migracivodních živočichů, která byla v místech, kde stály vítána. Byl tak vytvořen ideální biotop pstruhové vody.
Skluz v Novém Hrozenkově zhotovený dle nové technologie z uskládaného lomového kamene
Tam, kde byl podélný spád řeky větší byly vybudovány kamenobetonové přepadové splavy jako např. ve Velkých Karlovicích, Karolince, na Hovězí a ve Vsetíně, splavy nebrání migraci pstruha obecného, některé i ostatních ryb.
Splav u Vašutků ve Velkých Karlovicích, umožňuje migraci pstruhů obecných
Splav v Karolince pod mostem do údolí Kobyliská, umožňuje migraci pstruhů obecných
Splav na Hovězí u školy, migrace ryb je možná
Jeden z mnoha kamenobetonových přepadových splávku ve Vsetíně, migrace ryb je možná
Kamenobetonový skluz pod zámkem na Vsetíně je jednou ze třech podobných staveb vybudovaných na Vsetíně po roce 1997. Pro migraci ryb a pro vodáky je vhodný, pro život ryb již méně. Velmi urychluje tok vody a její rychlé opuštění krajiny.
Komorový železobetonový jez v Novém Hrozenkově, za vysokého stavu vody je migrace pstruhů obecných možná, jinak je možná rovněž náhonem
Jez v Halenkově po rekonstrukci - doplnění přechodu pro ryby ukončené v roce 2016, bohužel již tloušt proniká tam , kde z rybářského hlediska konkuruje pstruhům a lipanům
Komorový železobetonový jez u autokempu mezi obcemi Huslenky a Hovězí, ryby migrují náhonem
Železobetonový šikmý jez vybavený přechodem pro ryby (na obrázku vpravo) leží v horní části Vsetína
Nad jezem začíná pstruhový revír Bečva Vsetínská 3, od jezu na Halenkově pak Bečva Vsetínská 4P. V obou revírech byl tehdy tak jak tomu má být výrazně převládající rybou pstruh obecný a lipan podhorní v množství, umožňujícím podle dodatku k Rybářského řádu ponechání si až 4 ks těchto ryby (mírových) 3x do týdne bez dalších omezení, jako ostatně na všech pstruhových revírech Bečvy Vsetínské. Tyto revíry patřily k nejlepším na Moravě.
Níže pod vsetínským jezem leží pstruhové revíry Bečva Vsetínská
Po vybudování rybího přechodu na jezu ve Vsetíně se prokázala jeho účinnost. Během několika let došlo migrací, hlavně tímto přechodem, nežádoucích tloušťů do celého
Spolu s úbytkem vody vlivem ne-vhodných úprav toku, klimatických změn, zemědělského a lesního hospodářství tak vznikl, hlavně ve spodní polovině Bečvy Vsetínské 3 a 4P biotop málo přátelský k chovu a životu pstruha obecného a částečně i lipana podhorního.
Zde je namístě citovat: Zákon č.254/2001Sb o vodách:
§ 15 Stavební povolení k vodním dílům
(6) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech,..........
Při rekonstrukci jezu s dostavbou přechodu pro ryby byla sice naplněna druhá věta výše uvedeného ustavení, avšak došlo v rozporu s ustanovením první věty k narušení "ochrany vodních a na vodu vázaných ekosystémů". Na jedné straně tedy "se nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb", na druhé straně však, opět cituji:
Rybářský zákon č. 99/2004Sb v prováděcí vyhlášce č. 197/2004 Sb, § 17 uvádí:
(2) V případě, že je na pstruhovém rybářském revíru ulovena štika, tloušť, okoun, sumec, bolen nebo candát, tato ryba se do pstruhového rybářského revíru nevrací.
Tím vzniká paradox, kdy podle jednoho zákona musíme umožnit, aby do pstruhového revíru např. škodlivý tloušť mohl bez zábran migrovat, abychom ho podle druhého zákona povinně likvidovali.
Podle mého názoru je revitalizace pstruhového revíru Bečva Vsetínská 3 možná jedině soustavným odchytem tloušťů a parem elektrickým agregátem, což je velmi náročné a v některých místech i těžko proveditelné. Bez soustavného slovování tloušťů se však vysazování pstruhů obecných Po1 a Po2 jeví jako neproduktivní.
Nejsem proti účelnému budování přechodů pro ryby. Umožňovat však za každou cenu migraci ryb do míst, kde je zase jiný pracně slovuje, nebo je po ulovení jakékoliv velikosti zabíjí, se zdá značně kontraproduktivní a navíc to trochu připomíná kauzu "Šumavský národní park a kůrovec". Obdobný problém je vysazování vyder, ale o tom snad až příště. Je nezbytné se vrátit k úpravám toku řeky tak, aby byla zadržována voda v krajině a nepůsobila tak při každém větším dešti v dolních částech toků povodně, ale to již dnes není nic nového. Za posledních 100 roků se délka potoků a řek na našem území zkrátila o jednu třetinu. Aby mohl rybářský svaz na svěřeném revíru dobře hospodařit, aby povodně neohrožovaly životy a majetky občanů a obcí, je nutné najít při úpravách toků kompromis spolu s ochránci přírody, Správou povodí Moravy a dalšími institucemi, vyhovující potřebám celé společnosti. Jinak hrozí, že v blízké budoucnosti budeme o pěkných řekách plných potočáků jen číst.