BEČVA
text: Jan Doné foto: autor
Řeka Bečva se díky médiím stala na podzim roku 2020 fenoménem mezi řekami v ČR. Nestalo se to pro její přírodní krásou, ale následkem špinavé politiky okolo otravy řeky 20.9.2020. To však není předmětem tohoto článku, kde chci podle vlastních zkušeností a dokumentů - amaterských fotografií vzniklých většinou při rybolovu, seznámit turisty, cyklisty, rybáře a vodáky s jednou z horních částí řeky, se Vsetínskou Bečvou.
Vsetínská Bečva, někdy se uvádí jako Horní Bečva, pramení v CHKO Beskydy mezi vrchem Trojačka 938 m n. m. a Beskydkem 953 m n. m., na pomezí Moravy
a Slovenska.
Pramen Vsetínské Bečvy
Tok řeky končí soutokem s Rožnovskou Bečvou nebo Dolní Bečvou, na horním okraji Valašského Meziříčí.
Soutok Vsetínské Bečvy s Rožnovskou Bečvou přítékající zprava po toku
Vsetínská Bečva má délku toku 53 km a plochu povodí 63 ha, z toho 28 km protéká CHKO Beskydy. Dlouhodobý průměrný průtok vody je ve Vsetíně 6,58 m3s-1, u obce Jarcová cca 3 km před spojením s Rožnovskou Bečvou je 9,18 m3s-1. Řeka od pramene protéká údolími převážně jihozápad-ním směrem, od Vsetína po proudu se obrací na severozápad.
V třicátých letech minulého století byla řeka citlivě regulována téměř po celé délce toku. Velkou povodní v roce 1997 byly poškozeny nejen téměř všechny splávky, tehdy většinou dřevěné hontové ale i kamenné splavy, včetně jezů a rovněž břehů zpevněných poskládanými kameny. Regulace řeky byla postupně znovu obnovena, však nesmyslný projekt ani vlastní realizace pomocí těžké techniky v řečišti, již nebral ohled na zachování charakteru řeky a na nezbytné zadržení vody v krajině, Naopak sledoval co nejrychlejší odvedení vody a možná i co nejjednodušší proinvestování uvolněných finančních prostředků. Z hlediska charakteru toku a rybářského hlediska ryb, které zde převážně žijí, ja řeka zařazena do pstruhovéhp pásma. Hlavní tok řeky se dělí na 4 pstruhové revíry, Bečvu Vsetínskou 1, 2, 3 a 4P.
Řeka dosahuje šířky okolo 15 metrů a má charakter středně velké podhorské řeky. Široké řečiště má většinou upravené břehy z uskládaných kamenů, někde spojených betonem, které jsou porostlé vrbím, nebo nízkými i vysokými olšemi a jinými dřevinami vyskytujícími se v blízkosti vody. Proudné úseky se střídají s pláněmi nad splávky a s většinou mělkými tůněmi pod nimi. V poslední době jsou splávky zhotovovány jako skluzy záhozem z lomového kamene, dno je převážně štěrkové, v tůních i s většími kameny. V širokém korytě se následkem velkých vod po deštích a po tání sněhu vytvářejí mělčiny, díry a štěrkové pláže a ostrůvky.
Vsetínská Bečva jako celek býval jedním z nejlépe zarybňovaných pstruhových revírů v ČR. Z rybí obsádky je v revíru Bečva Vsetínská 1 a 2 nejvíce zastoupen tloušť, proudník, parma, ostroretka a úhoř říční. Z lososovitých ryb pak pstruh obecný a duhový, z lipanovitých lipan podhorní, jejichž stavy se proti proudu toku zvyšují. Dále se hojně vyskytuje plotice, proudník, a chráněný hrouzek, vranka obecná a ouklej pruhovaná.
S řekou a jejími pstruhovými revíry se seznámíme tak, že budeme postupovat proti proudu, od soutoku obou Bečev až k prameni, stejně tak, jak jsou číslovány a označovány rybářské revíry v "Soupisu rybářských revírů" Protože řeka protéká obcemi, které dotvářejí její okolí a jichž je nedílnou součástí, jsou rovněž zmíněny některé jejich místopisné a historické údaje. Podobně zde naleznete i zmínku o turisticky atraktivním okolí řeky.
BEČVA VSETĺNSKÁ 1
Valašské Meziříčí je historické valašské město o němž je první písemná zpráva z roku 1277. Jeho centrum s měšťanskými domy bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Významný je barokní zámek Žerotínů s muzejními expozicemi, soubor barokních soch v Masarykově ulici, kostel Nejsvětější Trojice a další památky. Dále je zde známá hvězdárna,Gobelínová manufaktura, a další průmyslové podniky. V současné době má cca 27500 obyvatel, nadmořská výška cca je 294 m n. m.
Pod soutokem nese řeka název jen Bečva a je již mimo pstruhová.
Rybí osádka odpovídá pásmu, pstruh obecný, duhový a lipan se vyskytuje jen v proudných úsecích a v kaskádách. Vhodná místa pro lov i pokoukání jsou na následujících obrázcích.
Nad obcí Poličná
Výše nad obcí Poličná
Následuje Podlesí, která vznikla sloučením malých obcí Křivé a Brňov. Úsek řeky mezi obcemi je přístupný ze silnice č. 57, z místní silnice v obci Jarcová , vlakem ze zastávky Broňov a autobusem ze zastávky Podlesí. V úseku je přes řeku most a dvě lávky, spodní viz obr. č. 1-11 leží nad závorami na železničn Při putování proti proudu jsme opustili úsek řeky mezi Valašským Meziříčím a Poličnou. Řeka dále protéká po východním okraji obce Jarcová. Obec o rozloze katastru 525 ha se rozkládá na pravém břehu řeky v délce 3 km a žije zde cca 760 obyvatel. První historicky doložená zmínka je z roku 1393, tento letopočet je považován za rok založení obce.
U obce Jarcová
U domova důchodců v Jarcové
Tůň pod ústím říčky Bystřice
Mostem v obci Bystřička u restaurace Na nové končí Bečva Vsetínská 1 pstruhový revír č. 473 003 , nad mostem již začíná Pstruhový revír č. 473 004 Bečva Vsetínská 2
Silničním mostem silnice č 57 Na Nové v obci Bystřička, se loučíme s pstruhovým revírem Bečva Vsetínská 1. Obec Bystřička, po jejímž okraji řeka protéká má cca 940 obyvatel, nadmořská výška středu obce je 380 m n.m. a první písemná zpráva o území je z roku 1647.
Území dnešní obce Bystřička bylo překvapivě osídleno již v pravěku a středověku. Na kopci Klenov, tyčícím se nad údolím dnešní přehradní nádrže, byl zjištěn obranný val a zbytky keramiky z prvního tisíciletí před Kristem; šlo o jedno ze sídel lužické kultury, na Vsetínsku ne ojedinělé. Totéž platí o příslušnících púchovské kultury, kteří na Klenov přišli v prvním tisíciletí našeho věku. Snad i předešlá skutečnost má vliv na to, že Klenov se stal místem nejvíce opředeným lidovými pověstmi na Vsetínsku.
V novověku vstoupila obec Bystřička do obecného povědomí hlavně díky údolní přehradě, vystavěné v letech 1908 až 1912, která byla svého času jedním z nejoblíbenějších rekreačních středisek Ostravska. I dnes, spolu s již jmenovanou zříceninou hradu Klenov, stojí za výlet.
BEČVA VSETĺNSKÁ 2
Začíná od silničního mostu silnice č. 57 Na Nové u nádraží v Bystřičce a pokračuje až k jezu ve Vsetíně. K revíru patří všechny přítoky mimo Rokytenku, chovné potoky Vesník, Jasenku a náhon od jezu ve Vsetíně. Rokytenka je samostatný pstruhový revír č. 473 081, s délkou toku 15 km a rozlohu 4 ha.
BečvaVsetívská 2 je čistou podhorskou řekou, s širokým kamenitým řečištěm, s kaskádami záhozových i kamenných splávků spojených betonem a s upravenými břehy s nízkým i vyšším porostem. Dno je kamenité s občasnými "dírami" v řečišti, jeho šířka je od 10 do 15 m. Pro revír je charakteristický přechod pásma parmového v lipanové pásmo. Řeka protéká širokým údolím mezi Hostýnskými vrchy vpravo proti toku a Vsetínskými vrchy vlevo, okolo jsou louky a pole. V polovině revíru řeka protéká mezi obcemi Jablůnkou a Pržnem, na konci revíru protéká Vsetínem.
Řeka - revír je velmi dobře přístupný, v jeho blízkosti vede silnice č. 57, spojující Valašské Meziříčí se Vsetínem. Na začátku revíru je železniční stanice Bystřička, uprostřed Jablůnka a na konci Vsetín. Přístup je i z blízkých zastávek autobusu, okolo řeky vedou stezky sjízdné na jízdním kole. Hostinec na Nové na Bystřičce nabízí celodenní stravování, občerstvení a nocleh. Zajímavý výlet je na mimopstruhovou přehradu Bystřička, ležící na říčce Valašská Bystřice, která je samostatným pstruhovým revírem č.473 017 s délkou povodí 14 km a rozlohou 4 ha.
Rybí osádku řeky tvoří pstruh obecný a duhový, lipan podhorní, převládá však tloušť, proudník, parma, plotice a drobné rybky obvyklé v tomto pásmu. Ojediněle se vyskytuje dříve tak hojná ostroretka. V okolí řeky žije velké množství divokých kačen, častý je i čáp, volavka popelavá a tolik diskutovaný kormorán velký. Na následujících snímcích chci ukázat zajímavá místa řeky a místa vhodná pro lov hlavně pstruhů a lipanů.
Nad mostem "Na nové" začíná pstruhový revír Bečva Vsetínská 2 č. 743 004
Pod potokem Mikulůvka
Splávek nad potokem Mikulůvka
Nad obcí Mikulůvka
Pod prženským mostem
Kaskáda splávků nad prženským mostem
Ratibořský most
Pod Semetínem
Skalnaté prahy pod semetínským mostem
Splav pod semetínským mostem
Nad semetínským mostem
Doputovali jsme do okresního města Vsetín, které se rozkládá v údolí Vsetínské Bečvy a na jeho svazích a je obklopeno zalesněnými kopci. Nadmořská výška středu města je 342 m n. m. Dominantou města je renesanční zámek ze začátku 17. století, dnes sídlo Muzea regionu Valašsko. K hlavním památkám patří již zmíněný areál renesančního zámku, barokní budova Staré radnice, Maštaliska, kostely, hvězdárna aj.
První historické zprávy, které přinášejí o Vsetínsku listiny z let 1297 - 1308, se vztahují k samému začátku osídlování tohoto území. Zatímco ještě roku 1297 se hovoří o Vsetínsku jen jako o území při řece Bečvě, pak listina z roku 1308 již toto území jasně popisuje. Je v ní uvedeno městečko nazývané Setteinz s kostelem a mlýnem, hradem Freundsberg a listina popisuje také další kolonizaci v údolí kolem potoka Rokytnice. Vsetín (Setteinz), který byl v té době v majetku templářských rytířů, přechází roku 1308 do nájmu pána Voka z Kravař. Název Wssetin se objevuje v listinných dokumentech od roku 1396, první vklad vsetínského panství do zemských desek se stal až roku 1505.
Město je východiskem dobře značených turistických cest všemi směry. Na Vsetínsku se narodila a působila řada výtvarných umělců, kteří zachytili půvab kraje ve stovkách maleb a plastik, folklorních muzikantů a zpěváků. Soubory valašských písní a tanců Vsacan, Jasénka a další uchovávají tradici lidové kultury.
Vsetín se během 20. století stal z nevelkého městečka významným střediskem průmyslu (továrny ZBROJOVKA a MEZ), hospodářského, kulturního a sportovního života v regionu Valašsko. V současné době zde žije cca 28 400 obyvatel.
Úsek řeky přes město byl v letech následujících po povodni v roce 1997 necitlivě regulován. Z rybnaté podhorské řeky vznikl kamenbetonový kanál s charakterem ne příliš dobrého parmového pásma s výskytem hlavně parmy obecné a tlouště. Pstruh obecný a lipan podhorní se dá ulovit v prvních týdnech po pravidelném zarybňování. Jinak se loví většinou parmy obecné a tloušti.
Ve Vsetíně Lázkách
Ve Vsetíně pod továrnou TES
Ve Vsttíně vedle továrny TES
Ve čtvrti Trávníky
Pod mostem na Horní město
U lávky na Horní město
U průmslové školy strojnické
Ve čtvrti Ohrada
Jez pod Bečevnou. Zde končí pstruhový revír Bečva Vsetínská 2.
BEČVA VSETĺNSKÁ 3
Bečva Vsetínská 3 pstruhový revír č. 473 005, délka toku je 11 km, rozloha 11 ha, začíná velkou vodní plání nad jezem na Vsetíně, pod svahem hřebene Bečevná a Srního vrchu. Na úpatí hřebene těsně nad řekou vede hlavní železniční trať ve směru na Horní Lideč a dále na Slovensko do Žiliny a ve směru Velké Karlovice.
V dolní části hlavního toku řeky je v rybí obsádce nejvíce zastoupena parma, tloušť, ouklej pruhovaná, střevle potoční, vranka obecná, mřenka mramorovaná a hrouzek obecný. Méně pak pstruh obecný a duhový, lipan podhorní a ojediněle i siven americký. Stav lososovitých ryb a lipana úměrně narůstá proti proudu řeky.
Dolní úsek až po ústí říčky Senice cca 1 km výše, je z rybářského hlediska celkem nezajímavý následkem povodně v roce 1997, kdy došlo ke změně koryta řeky. Lov lze doporučit jen v blízkosti jednoho splávku níže pod ústím říčky Senice. Vyskytuje se zde hlavně drobná "bílá" ryba.Říčka Senice je samostatný pstruhový revír č.473 085 Senice 1.
V okolí ústí Senice a nad ním je již úspěšnost lovu lososovitých ryb, lipanů a hlavně ostatních ryb vyšší, voda je zde hlubší, nadržená několika splávky. Úspěšný je lov tloušťů, na plovanou i položenou na třešně i jiné ovoce a i parem na různá ovoněná těsta, nejlépe s vůní sýru. Lososovité ryby se zjara nejlépe chytají vláčením, později na umělou mušku. Následující snímky zobrazují charakter úseku od jezu ve Vsetíně po obec Ústí.
Skluz pod ústím říčky Senice
V obci Ústí u Vsetína se vlévá do Bečvy říčka Senice, která je jižní hranicí obce, Bečva protéká po západní hranici obce. Již zmíněná Senice 1 pramení na pomezí Moravy a Slovenska, je samostatný pstruhový revír č. 473 085, délka toku je 29 km, rozloha 12 ha, s výskytem pstruha obecného a duhového, lipana podhorního a ojediněle i sivena amerického. V některých létech se zde velmi dobře daří lipanu podhornímu, který pak převládá. Revír není na mnoha místech vhodný pro lov umělou muškou, s ohledem na pobřežní porosty, zato přívlač zde bývá úspěšná.
Obec Ústí má rozlohu katastru 546 ha, leží v průměrné nadmořské výšce 360 m n. m., první zpráva o obci je z roku 1399 a v současné době zde žije cca 600 obyvatel.
Z Ústí pochází jeden z nejstarších před-historických dokladů o pobytu člověka na Vsetínsku vůbec. V náplavách řeky Bečvy u Ústí byla nalezena bronzová sekyrka náležející do tzv. slezské fáze lužického lidu, který je označován také jako lid popelnicových polí. Tento lid zde sídlil v mladší a pozdní době bronzové asi 1200 - 750 před našim letopočtem.
Dopravní spojení je výborné autem, auto-busem i vlakem. Obcí probíhá silnice 1. třídy I/57 vedoucí z Opavy přes Valašské Meziříčí a Vsetín k hraničnímu přechodu v Brumově - Bylnici. V Ústí z této komunikace odbočuje okresní silnice č. 487 vedoucí údolím Bečvy do obce Janová a dále k hraničnímu přechodu za Velkými Karlovicemi. Obec Ústí je svým způsobem železniční křižovatkou. Probíhá jím železniční trať Vsetín - Horní Lideč a železnice ze Vsetína do Velkých Karlovic. Na území obce jsou dvě železniční zastávky: zastávka Ústí u Vsetína na trati do Velkých Karlovic a stejnojmenná zastávka na trati Vsetín - Horní Lideč.
U silničního mostu je hostinec s možností občerstvení i teplého jídla.
Nad mostem vytéká Bečva z údolí mezi Vsetínskými vrchy vlevo a Javorníky vpravo, které patří do CHKO Beskydy. Rybí osádka je podobná jako níže po proudu, jen se zvyšuje četnost lipana.
Dalším putováním proti proudu dojdeme do obce Janová.
Zprava přitéká říčka senice v obci Ústí
Nad silničním mostem v obci Ústí u Vsetína
Mezi obcemi Ústía Janová
Nad silničním mostem v obci Janová u Vsetína teče řeka kolem obce, pod lesnatým svahem po pravé straně a loukami a silnicí vzdálenou asi 500m po levé straně. První písemná zpráva o obci Janová pochází z roku 1505. Obec se nachází v nadmořské výšce 368 metrů. Na území obce žije cca 730 obyvatel. Je zde božský klid při lovu, kdy po cyklostezce sem tam projede nějaký cyklista nebo projde turista. Okolní lesy jsou smíšené, na podzim, při lovu lipanů, jsou pohádkově zbarveny. Řečiště je poměrně mělké štěrkovité, místy se skalními prahy. Rybí osádka se nemění, ryby nalezneme hlavně pod splávky, v dírách a ve skalních brázdách řečiště. V okolí výše položené lanové lávky a nad ní směrem k obci Hovězí se zvyšuje četnost lipana podhorního i pstruhů.
Nad mostem v obci Janová
Nad obcí Janová
Mezi obcemi Janová a Hovězí
Mezi obcemi Janová a Hovězí
Mezi obcemi Janová a Hovězí
Mezi obcemi Janová a Hovězí
Řeka protéká obcí Hovězí, vlevo od silničního mostu leží místní část Hovízky. Obec Hovězí je vzdálena od okr. města Vsetína 8 km, byla založena v dobách tzv. velké kolonizace v roce 1505 jako nejvýchodnější ves vsetínského panství.
V současné době má obec cca 2300 obyvatel, nadmořská výška středu obce je 380 m n. m., výměra katastru je 2 212 ha. Obec má velmi dobré dopravní spojení vlakem a autobusem. Je výcho-diskem pěších i cyklistických tras do pohoří Javorníků a Vsetínských vrchů, jak je uvedeno dále.
V řece přibývá pstruhů a lipanů a je možné říci, že od obce Hovězí výše začíná pravý pstruhový revír s výskytem pstruha obecného a duhového, sivena amerického, lipana podhorního a již řídce tlouště a parmy. V obci je umístěno výtěrové středisko MORS Vsetín.
Dále proti proudu dojdeme k velkému jezu, Kolibě a kempu.
První písemná zpráva o obci Huslené
Dále proti proudu protéká řeka chatovou osadou "Na Bařinách".
Nad skalnatým "kaňonem" začíná na levém břehu řeky obec Halenkov, s převážně vilovou zástavbou, ale i se skupinou původních roubených domků. Na pravém břehu pokračují louky, oba břehy jsou porostlé pobřežním porostem. I přes blízkost civilizace je zde poměrně klid, zarybnění pstruhem obecným, duhovým i lipanem bývá dobré a obojí často vede k loveckému úspěchu.
Obec Halenkov leží v typicky horské oblasti ve výšce 425 m n. m. Obec vznikla oddělením části hovězských pasek a založením dvora Halenkovice r. 1654 hrabětem Jiřím Illesházim, pojmenovaným po jeho dceři Heleně. V Halenkově se vyráběl potaš, používaný při výrobě mýdla a skla, v provozu byla sirkárna a při panském dvoře se vařilo z ječmene slovenské pivo. V roce 1868 byla v obci firmou Thonet založena továrna na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva. Tradici nábytkářství nyní udržuje firma NBT Halenkov.
BEČVA VSETĺNSKÁ 4P
Nad jezem v Halenkově začíná velkou vodní plání Bečva Vsetínská 4P, pstruhový rybářský revír č. 473 006. Pláň pokračuje až nad most silnice do údolí Lušová. Výše proti proudu zleva ústí Lušovský potok a ještě výše zprava potok Břežitá, oba vytékají ze stejnojmenných dolin. Výše proti proudu Bečvy
I přes současný celorepublikový problém se pstruhem obecným bývalo zarybnění celkem slušné, pokud neočekáváme trofejní ryby, může být lov po vysazení ryb úspěšný. Na podzim býval úsek výborný pro lov lipanů pod kulisou nádherně zbarvených stromů.
Když ryby neberou, můžeme se v létě věnovat koupání na níže ležícím splavu v Halenkově nebo nad Novým Hrozenkovem v umělé nádrži "Balaton". Okolí je vhodné pro pěší túry nebo výlety na kole do údolí Lušová nebo Břežitá. Od restaurace U Fohlera v Halenkově můžeme po zelené krásným údolím zdolat Malý Javorník–878 m nebo níže pod Halenkovem údolím Dinotice zdolat rovněž po zelené Vsacký Cáb - 841 m n.m. Túry jsou nejkrásnější na podzim, kdy jsou stromy nádherně zbarvené a i počasí bývá příjemné.
Od splavu pod silničním mostem do údolí Kobylská protéka řeka městem Karolinka. Samostatnou obcí je od roku 1949, má bezmála 3000 obyvatel a leží 483 m n. m. Je turistickým centrem, a je také známé sklárnami, vodními plochami a zelení. Pro místní občany a tisíce turistů, kteří přijíždějí za krásami Beskyd do Karolinky a okolí, poskytuje město dobré zázemí. V oblasti služeb je to zejména ubytování, stravování, občerstvení, síť obchodů, známé ochotnické divadlo, dále je zde pobočka České spořitelny včetně bankomatu, internetová kavárna, pobočka České pošty, sídlo Policie ČR a sídlo místních úřadů s rozšířenou působností. Vedle výše uvedených služeb a institucí je zde zdravotní středisko s ordinacemi obvodních i odborných lékařů. Napravo od mostu do Kobyliské přes hlavní cestu vede místní silnice k vodní nádrži Stanovnice, která byla vystavena v letech 1977 až 1986. Má plochu 50 ha a pojme 7,5 mil. m3 vody, lov ryb je zde zakázán. Nádrž zásobuje pitnou vodou celý okres Vsetín a část okresu Zlín. Údolím Stanovnice vede turistická stezka, po žluté je možné vystoupat na hřeben Javorníků, na Malý Javorník 1019 m n. m. Od mostu do Kobylské po Raťkovský splav protéká řeka klidnou sídlištní částí města. U splavu končí i místní komunikace, umožňující snadný přístup k řece. Dále vede okolo řeky jen stezka. Splavem také končí výskyt lipana podhorního a 31. srpnem lov v souladu se "Soupisem revírů". Úsek řeky procházející městem bývá většinou zarybněn. Nad splavem po turistické stezce vedoucí vlevo od lávky je možné po žluté, krásným údolím Raťkova vystoupat na hřeben Vsetínských vrchů, vrchy Čarták a Soláň 860 m n. m., odkud je krásný výhled po okolí i možnost noclehu a občerstvení.
U domova důchodců nad Karolinkou končí úsek řeky patřící ke Karolínce a začíná úsek ve Velkých Karlovic. Řeka je zde již úzká, mělká, v suchých letních obdobích trpí nedostatkem vody. Pstruh se vyskytuje jen v tůních pod splávky, jejichž počet neodpovídá spádu řeky. Přístup k řece je v některých místech obtížnější a. okolní porost ztěžuje i muškaření.
Mezi památky lidové architektury patří roubený kostel, který postavili karlovičtí tesaři, dále usedlost Sihle a Fojtství, což je dřevěná patrová budova s hospodářskými staveními tvořící dvorec a kupecký dům z roku 1813, v němž vzniklo roce 1971 Karlovské muzeum.
K přírodním zajímavostem patří jedlo buk-ový prales Razula v údolí Malá Hanzlůvka s rozlohou 23,5 ha. Z rozhledny Čarták je nádherný výhled na hřebeny Beskyd, Javorníků a slovenských hor. Nejvyšším vrcholem je Vysoká – 1024m. V údolí Jezerné je jezírko, které patří k pstruhovému revíru Bečva Vsetínská 4P, s osádkou pstruhem
V období jara až podzimu jsou Velké Karlovice východiskem pro pěší i cyklo turistiku, po dobře značených trasách, do pohoří Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, kde můžeme obdivovat mimo vrchů, lesů, skal a louček i jalovcové pastviny, orchidejové louky a mokřady.
Velké Karlovice jsou díky dostatku sněhu v zimních měsících rájem lyžařů. V sedmi větších lyžařských střediscích s moderními vleky najdou vhodné podmínky začátečníci i náročnější vyznavači sjezdového lyžování. Na okolních hřebenech mohou milovníci běžeckého lyžování využívat několik různě náročných běžeckých tras, z nichž některé jsou strojově upravovány.
Pro tisíce turistů, kteří přijíždějí za krásami Beskyd a okolí, poskytuje obec dobré zázemí v oblasti služeb a to zejména sítí obchodů, restaurací, penzionů a horských hotelů.
Pod rozcestím Bzové ve Velkých Karlovicích
Stupňový splávek nad údolím Bzové
V okolí horského hotelu Tatra
Pod mostem silnice na vrch Soláňa dále obec Hutisko – Solanec a město Rožnov pod Radhoštěm
Poblíž křižovatky s odbočující silnicí ve směru na vrch Soláň a dále obec Hutisko – Solanec a město Rožnov pod Radhoštěm je historické centrum Velkých Karlovic. Je zde zastávka autobusu i vlaku, najdeme zde restaurace, muzeum a skanzen s fojtstvím a dřevěným kostelem.
Nad mostem na vrch Soláň
Splav nad hřebčínem
Pod silničním mosten v centru Velkých Karlovic
Nad silničním mostem, v pozadí železniční most do poslední stanice žeelezniční trati Vsetín Velké Karlovice
U kempu Na Machůzkách
Pod rozcestím do údolí Tísňavy
U rozcestí do údolí Tisňavy
Na rozcestí, poblíž splávku odbočuje z hlavní silnice cesta, s modrou turistickou značkou, vedoucí údolím Tísňavy, se stejnojmenným potůčkem, údolím Podťaté až na hřeben Javorníků, s rekreačním střediskem Na kasárni, ležícím již v slovenské části Javorníků. Nejvyšším vrcholem je Veľký Javorník 1071 m, v minulosti bylce strážním vrchem hranic mezi Českým královstvím a Uherskem. Z vrchu Veľký Javorník i hřebene Javorníků je překrásný výhled na okolní pohoří Valašska a severozápadního Slovenska.